Katalog možností vizuálního umění (X.1970 - V. 1977)
Nebo řekli:
Nuže vystavějme sobě město a věži,
jejíž by vrch dosahal až k nebi;
a tak učiňme sobě jméno,
abychom nebyli rozptýleni po vší zemi p
Genesis 11, 4
Vztahy následovně uvedené jsou dnes již stejně reálné jako strom, moře, klobouk, žlutá barva, bankovní úvěr nebo nešťastná láska. Není proto nepřirozené, začínají-li být vizualizovány, neboť i jejich realistická zobrazení potřebujeme ke svému životu na každém kroku.
I subjektivní chápání
II lidský prostor
III člověk a čas
IV jedinec a společenství
I subjektivní chápání
vidět skrze zeď
01
- systémová analýza individua
- pud sebezachování jako princip vydělování se z okolí,
- transformace tohoto podnětu při nadosobním směřování
02
- princip transformace neopakovatelného časoprostoru do ohraničeného a opakovatelně vybavitelného lidského chápání;
- podmínky rozličných vjemů u "stejného" podnětu, podmínky totožného vjemu u rozličných podnětů
03
- lidská mysl jako materiální korelace strukturovaná prostředím
04
- "podobnost" jako základna porovnání skutečnosti v jejím zobrazení a ve vědomí /antická "mimesis" nebrala v úvahu modelovou existenci subjektu/
05
- překonání aristotelovského rozdělení podnětů podle smyslů, jimiž byly přijaty - princip jednotného modelu "vědomí o světě", vytvořeného strukturovaně všemi smysly;
- zrod smyslového kanálu podle principu nejužitečnějšího podnětu.
II lidský prostor
projít skrze zeď
06
- /umělecký/ model, zobrazení - jako nástroj poznání skutečnosti;
- informační hodnota různých předmětů skutečnosti
07
- hranice člověka a hranice jeho společenství /sledování jejich prolínání do okolí - za biologické hranice těla/
- proměnlivost těla z dosahu gravitace, vizuální hranice těla, teplotní hranice, fyziologická, informační, technická - s nástroji, magická apod./
08
- označování jednotlivých druhů hranic jako východisko jejich překročení
09
- zobrazovací měřítko modelu /mikrosvět a makrosvět, změna poměru velikosti, přiblížení ve smyslu vnímání/
10
- převod podnětů mimo rozsah vidění na hodnoty vizuálně přijimatelné /neviditelná záření, podněty ostatních smyslů a jejich vizuální korelace, tzv. "vnitřní vztahy"/
III člověk a čas
předjímat budoucí
11
- změna, pohyb jako neoddělitelná podstata skutečnosti
12
- vizuální znaky pohybu /pohyb označený více než jeho výsledkem/
13
- proměna modelu jako funkce proměny skutečnosti;
- model restrukturující své prvky už při proměně jednoho z nich;
- vzájemná kombinace informací v modelu jako funkce postižení /předjímání/ pohybu skutečnosti
14
- proměna myšlení v čase z lineárního /historického, kauzálního/ v centrální vztah všech minulých i budoucích událostí k jedinému, současnému okamžiku - statistické, pravděpodobnostní myšlení
IV jedinec a společenství
vystoupit ze sebe
15
- vývojový proces jako sebezačleňování do vyšších struktur /tímto začleňováním teprve vznikajících/
16
- lidstvo a zemská ekologie jako vzájemně závislý systém /střídající harmonického jedince antiky a renesance/
17
- odstranění konzumního vztahu k technickým prostředkům - prohlubování společenského vědomí
18
- umění jako nástroj sociability
- zvýznamnění uměleckého díla jako výsledek dosaženého stavu společenských vztahů
19
- umění jako kolektivní experimentální praxe
|