|   V Tractatus logico-philosophicus se Wittgenstein ještě domníval, že "obraz je modelem skutečnosti"(2.12). "Předmětům odpovídají v obrazu 
                           prvky tohoto obrazu" (2.13).  "Prvky obrazu zastupují v obrazu předměty" (2.131).  "Obraz je takto spjat se skutečností, sahá až k ní." 
                         (2.1511). "Je přiložen ke skutečnosti jako měřítko" (2.1512). Můžeme si to dnes již říci jasně - obraz až ke skutečnosti nesahá.  Jako málokterý filosof Wittgenstein ve svém dalším díle popřel 
                           premisy 
                           svého mládí. Velmi pracně se dobíral k tomu, že existuje oblast představivosti a obraznosti, která je tak soukromá, že do ní  nemůžeme 
                           v žádném případě beze zbytku nahlédnout. Obraz však právě k ní dosahuje. Vytvořením nebo přijetím znaků, o nichž jsme přesvědčeni, že jsou 
                           této obraznosti či představivosti podobné, je možné svou obraznost k těmto znakům přidat, přiřadit. Pro ostatní je to vodítko, jak 
                           sami  mohou takovéto přiřazení  také ustanovit. Poté je to i vodítko k očekávání, jak asi může druihý ve vztahu k takto vytvořenému 
                         obrazu jednat. Obraz tak nevyjadřuje skutečnost, je jen přiřazován k naší obraznosti. Proto jsou zmatečná sématnická zkoumání, co vyjadřuje slovo 
                           jednorožec  ve vztahu ke skutečnosti. Vždy se vztahuje především k naší obraznosti -  a ta se vztahuje ke skutečnosti velmi 
                           rozmanitým způsobem. Z toho důvodu mohou někteří z nás chodit jednorožce krmit, či   běžně na něm létat - pokud jim  
                       splývá poněkud s Pegasem. |