Wittgenstein I 80 x 50cm, 2008, computer print

Marcel Duchamp se zasloužil o vynětí objektu ze scény, v kontextu, v němž nás jej načital vnímat rensance.

Objekt postavený na jiné místo, do jíného kontextu nabíral jiné významy z nově nastolených vztahů - v Duchampově případě objekt postavený do muzea byl chápán (napřed bouřlivě odmítán a poté iniciačně přijímán) v kontextu s ostatními uměleckými předměty.

Teprve později tento princip, užitý Duchampem v několika případech (Lékárna, 1914; L.H.O.O.Q., 1919) stával postupně obecným principem a surrealisté z něj vytvořili obecnou metodu, která po letech přešla do obecné komunikace. Montáž kontextů jako taková je základem mediálního a relamního působní a její účinky jsou obecně uplatňovány. Je otázka, zda adresátům je zřetelný i princip, na němž fungují.