Píšu, píšu, píšu - a nic jsem zatím nenapsal:
Kdy je obraz a co je umění
Metastruktura obrazivosti
Jaroslav Vančát
2014 - 2019
Vidění nevzniká v oku. Vzniká v mozku.
V. S. Ramachandran
Obsah
Úvodem
Výchozí situace
Přežívající dualismus
Estetický vjem a konstatování vizuální podobnosti jako dualistické vstupní brány k vnímání obrazů i reality.
Co je estetický vjem?
Podobnost jako vstupní akt vizuálního vnímání
Co je tedy pak podobnost - individuální obsah podobnosti
Východisko výkladu: strukturní vztah society a individua jako rámec vzniku uvědomělé lidské obrazivosti
Znak jako prostředek strukturace jednání individuí do struktury society
Výchozí pozice society: Intrasociální sémantizace
Výchozí pozice formování vizuálního vnímání - senzorimotorické jednání individua
Biologické předpoklady vizuální registrace objektů: Haptické intermezzo.
Stabilizace a sociální koordinace vizuálních vjemů coby uvědomění viděného
Objektová sémantizace. Vznik vizuálního znaku.
Strukturní pojetí znakového systému jako základ porozumění účinkům obrazového znaku
Vývoj strukturace sémiotických modelů
Magický přístup ke znaku
Mýtický přístup ke znaku
Universalistický přístup ke znaku
Reflexivní přístup ke znaku
Modernistický přístup ke znaku
Postmodernistický přístup ke znaku
Metamodernistický – strukturně historický - přístup ke znaku
Vývoj obrazové formy - od totemu k perspektivnímu realismu
Cézannova revoluce nastolení relací obrazové formy
Duchampova revoluce relací obrazové formy
Strukturalistické analýzy současného umění
Od dadaismu ke konceptu, od umění k vizuálnímu jazyku
Od surrealismu k filmu, videu a interaktivitě
Zaslepuje nás, co vidíme my sami.
Element a vztahy
Postmoderna aneb co se děje s elementem při jeho velkém množství
Sémiotický přístup k vizuálnímu vyjádření
O vzniku řeči, popisující objekty
Strukturní funkce uměleckého procesu
Umění jako struktura a jako znak.
Umění jako struktura
Funkce výtvarného umění v procesu vzniku obrazového znaku
Sociální strukturace individuálního vnímání podobnosti ve službě vzniku a posuzování obrazů
Polysémie obrazu
Obraz a jeho strukturace
Vývoj obrazových modelů
Vývoj obrazových představ
Goodman o exemplfikaci
Umění jako funkce
Funkce a její historické proměny
Funkce umění na strukturní úrovni individua.
Funkce umění na strukturní úrovni society
Strukturní východiska zkoumání obrazu a umění. Strukturní přístup k obraznosti
Čím je obraz? Otázka na startu
Podobnost a magie
Individuum a umístění jeho pohledu ve struktuře
Několik vstupních konceptů obrazu
Co dělá vaše dítě, když si prohlíží obrázkovou knížku
Média a chápání pohybu
Dějiny jako dějiny interakcí – předpoklad strukturality.
Proč potřebujeme stále nové obrazy
Jak fungují obrazy – princip
O metodě neboli o struktuře
Struktura nepotřebuje popis zákonitostí, ale funkcí
Renesanční obrazy – interakčně konstantní – abstrakce – vstupní bod obrazu
Hledání krásy
Co je vlastně umění
„reprezentuje jenom sám sebe“, jak tvrdí skalní zastánci tohoto přístupu(Greenberg, 1993)
Osobní a sociální pocit umění
Znak jako propojení strukturně sousedních úrovní
Dnes nová dimenze realismu – nikoli realismus, ale organizování představ
Jak se strukturalita vyvíjí (malý počet členů společnosti(velký
Znak jako propojení strukturace dvou hladin
Strukturace sémantických modelů
Diskursivní stupeň strukturní úrovně, z jehož pozic pozorujeme
Uvědomit si svou obraznost!!!!
Co je interakce. Zakreslete její schematické vyjádření a popište její důsledky.
Strukturní analýza vzájemných vztahů obrazových objektů v zobrazení jako metodický podklad aktivního ovládání zobrazení.
Kdy je obraz I: Svět, ve kterém (který) malujeme
Jedinečnost
Interaktivita
Celek jako relace elementů – struktura
Bauxandall – o jazyku popisu děl
Orientovanost a kumulace času – procesuálnost a transformace kvalit strukturní existence
Hierarchická vrstevnost – úrovně, stupně, vrstvy, hladiny struktury
Místo pozorování
Diskurzivní formace coby uvědomění historické podmíněnosti pozorování
Hodnota výsledků pozorování
Svět, v němž se ocitáme a který zobrazujeme
Literatura
Internetové zdroje: